Vztekal se protože jsem se před ním zamkla. Zamkla jsem se ani ne tak proto, že bych se ho bála, jako proto, že po těch svých pěti pivech mu neustále přicházejí myšlenky, který mi nasraně neustále musí chodit sdělovat, i když chci spát. I když on teda není jako úplně normální. Dneska poprvé se rozhodl poprvé říznout se demonstrativně do

Skoropozitivní shrnutí... až na..

Nemiluje mě..

Nepomiluje mě..

Poličku nepřivrtá...

Tak k čemu.... (?)

je to zvláštní jak silně v poslední době vnímám tyhle dva "obougenerační" citáty. A to z obou konců. Jako matka i jako dcera. Jakoby se kruh uzavřel..

 Maminky neumírají, maminky jen usínají, aby se probouzely v srdích svých dětí...

Žádné dítě není tak roztomilé, aby matka nebyla šťastná, když konečně usne.(R.W. Emerson)

Jsem šílená. Prý normální stav v rámci třetího trimestru. Nevím...