Psycho | Těhotenská depre

Jsem hádavá... Najít záminku zejména pro to, abych seřvala svého milého není vůbec těžké. A vydržet se mnou není vůbec lehké. 

Jsem protivná... na všechny. Jediné, co na mě platí je ve vší vážnosti obejmout... leč kdo by chtěl objímat protivnou fůrii?

Jsem  úzkostná... mám stavy, kdy jde milý jen do vedlejší místnosti a mně je smutno. Nedej bože, aby se šel osprchovat nebo se někde dýl zdržel.

Jsem plačtivá.. řvu furt. Řvu, když vidím žížalu s dudlíkem a řvu, když není po mým. Nevím, co chci, ale nepřestanu, dokud to nedostanu. Takže vlastně řvu pořád.

Jsem blbá. Nemám na víc než estrádový show a stupidní seriály. Všechno ostatní je příliš náročný, kvalitní film jsem neviděla ani nepamatuju.

Mám děsivý sny. Jednou mi můj přítel zapaluje vlasy, podruhé mi uhoří skupina mimin v zamčený místnosti a napříště zjistím, že jsem umřela při porodu.

A pak že těhotenství je úžasný stav!